Historie brazilského vinařství

Potenciál Brazílie je tak velký, že kdyby region Rio Grande do Sul měl klima jako je v Cuyo v Argentině nebo v Chile, tak by byl největším a nejlepším producentem vína v Novém světě. Australských a kalifornských producentů se zde nikdo neobává.

90% brazilského vína pochází z horských oblastí nejjižnějšího státu brazilské federace Rio Grande do Sul. V současné době zdejší vinaři zásobují trh produkty vynikající kvality.

Brazilský vinařský průmysl možná není nejdůležitějším v Jižní Americe, ale je jedním z nejlépe vybavených, díky zahraničním společnostem jako jsou Chandon, Cinzano, Martini a další, které zde za posledních dvacet či třicet let investovaly mnoho peněz do renovací vinic a vinařství. Ve všech vinařstvích najdete moderní tuzemské i zahraniční technologie.Sudy vyrobené v Rio Grande do Sul jsou z dovezených francouzských nebo amerických dubových komponentů, stejně jako dubové chipsy.
Skoro 95% všech vinařství, která produkují fine wines, jsou rodinnými podniky.

Vinná turistika je velmi dobře organizovaná a ve Vale dos Vinhedos jsou na návštěvníky výborně připraveni. Nabízejí zde také živoucí kulturu a gastronomii Severní Itálie prolínající se celým regionem Sierra Gaucha.

První brazilské víno bylo vyrobeno v Tatuape - Sao Paulo v roce 1551, kde Bras Cubas zkusil (neúspěšně) založit v roce 1532 vinice na pobřeží blízko města Sao Vicente.

Uprostřed šestnáctého století založili Portugalci vinice na více dalších místech. Bohužel zvolili lokality s nevhodným klimatem, jako byly Bahia a Pernanbuco. Nezitím Španělé začali pěstovat révu podél řeky Panama.

Časem začala kultivace vinic v dalších oblastech Nového Světa : v San Salvádoru a na ostrově Itamaraca. Na jihu, na levé břehu řeky Uruguay, začal jezuitský misionář Roque Gonzales pěstovat vinou révu dovezenou ze Španělska, odkud přivezl i vše potřebné pro výrobu vína. Krátce poté další jezuité zde rozšířili plantáže bavlny, tabáku, obilí a zeleniny. Bohužel tato činnost byla ukončena kvůli sporům mezi Portugalci a Španěly.

Renesance vinic nastala až s další vlnou imigrace po roce 1732. Mezi pěstovanými odrůdami byly Malvasia, oscatel, Alvarano, Ferral a další.
Manuel de Macedo byl prvním, kdo zavedl průmyslovou výrobu bílých a červených vín a destilaci révových zbytků.

Další významnou postavou je Angličan Thomas Messiter, který v roce 1814 jako první vypěstoval v Brazilii víno z proslavené révy "vitis labrusca", která se dobře adaptovala v nepříznivém klimatu a půdě ve srovnání s jinými evropskými odrůdami.
Příjezd prvních evropských imigrantů na jih Brazilie se tak stal významným faktem v historii brazilského vinařství.

V roce 1860 začali Portugalci pěstovat révu v Santa Catarině, ležící blízko Sao Bento do Sul, Campo Alegre a Florianpolis. Francouzi byli asi první, kdo po roce 1865 začali uvažovat o komerčním využití pěstování révy. Ale byli to Italové se svojí více než dvoutisíciletou tradicí a zkušeností s pěstováním révy, kdo po roce 1875 dosáhl toho, že pěstování révy začalo být významné. Přivezli své vlastní odrůdy a nové komerční programy.

O padesát let později s příchodem německé komunity, stoupl význam vinařství v dalších regionech, především v Sao Sebastiao do Cai, Bom principio a Feliz.

Až do šedesátých let minulého století nedošlo k větším změnám ve směru zlepšení kvality. Trh, který nebyl orientován na konzumaci vína, nevěnoval této oblasti pozornost.
To motivovalo zemi Rio Grande do Sul, aby zahájila kampaň za zvýšení výnosů a kvality především výměnou evropských odrůd za americké.

Krátce po velkém úspěchu této kampaně v osmdesátých létech přinesly velký úspěch i další kampaně, orientované na propagaci spotřeby domácího brazilského vína. Mnoho vinařských závodů začalo vyvíjet technologie pěstování révy a jejího zpracování technikou obdobnou té, která je používána v USA a v Evropě.

Rio Grande do Sul producent okolo 92 % vína, se může pyšnit tím, že její výrobci přinesli na trh vína takové kvality, že budí zájem i v zahraničí.
Bezpochyby existuje mnoho obtíží při překonávání takových faktorů, jako je počasí, které není vhodné pro tuto specifickou kultivaci, ale snaha státu i výrobců o další zlepšování je obrovská

Aby získala mezinárodní uznání, učinila Brazilie v březnu roku 1995 krok příslušné kroky ve svém záměru přidružit se k "Office International de la Vigne e du Vin". Země očekává, že bude mít prospěch z vědecké a technické podpory této organizaci a získá i záruky pro své exportní snahy.Brazilie zavede evropský způsob prokazování původu. Důležité pro další vzrůst hodnoty vín je i snaha o získání dalších investic.

Existuje asi 78 tisíc hektarů vinic, které se rozprostírají ve státech Rio Grande do Sul (asi 40 tisíc hektarů), Santa Catarina, Parana, Sao Paulo, Minas Gerais a Pernambuco. Producentů je asi 16 tisíc.

Pěstují se všechny ušlechtilé odrůdy. Bílá vína: Chardonnay, Moscato, Gewurztraminer, Riesling Italico, Malvasia Bianca, Pinot Grigio, Proseco, Chenin Blanc, Trebiano, Sauvignon Blanc. Červená vína: Cabernet Sauvignon, Shiraz, Tannat, Gamay, Pinot Noir, Merlot, Cabernet Franc, Teroldego, Ancelota, Arinarnoa, Marcelan, Sangiovese, Barbera, Malbec, Carmenere, Touriga National, Alfrocheiro, Tinta Roriz.

Zákony regulující pěstování révy nejsou dosud dobře definovány, například není definováno datum povinné sklizně. Ale jako každé kvalitní víno na celém světě, i brazilské produkty musejí být definovány. Zákon určuje identifikační znaky:

Na etiketě je zakázáno falšovat zeměpisný původ. Nejběžnější druh vína "vinho de mesa" (stolní víno), lehce přislazené, musí mít označení "suave" nebo "doce" (suché nebo sladké), vytištěné na etiketě. Šumivá vína musí mít uveden zůsob výroby (gaseificado - sycené). Toto slovo musí být vytištěno písmem o velikosti minimálně 50 % největšího slova a musí mít stejnou barvu jako ostatní uváděné informace.